Tyto
stránky
vznikly z potřeby také něco udělat pro
komunitu
uživatelů Linuxu, a jelikož nejsem programátor abych mohl
přispívat
do vývoje open source softwaru, zvolil jsem si tuto
cestu pomoci
začínajícím uživatelům. Já
sám jsem jako linuxový nováček poměrně
pracně a zdlouhavě hledal řešení
některých problémů v různých
diskuzních fórech, případně
používal metodu pokus - omyl. Nebyl nikdo v
mém okolí, kdo by Linux používal, a
tak snad tyto stránky
někomu
alespoň v počátcích cestu k linuxovému
desktopu usnadní.
Stránky
se zabývají převážně tvorbou hudby na
Linuxu,
provozováním domácího
nahrávacího studia, ale najdete zde i
další
užitečné návody
a rady
z oblasti grafiky a správy systému. Nekladu si
ovšem za cíl suplovat celou problematiku Linuxu a
psát zde
obšírné
podrobné návody, které lze
získat nákupem či online stažením
literatury. Chci zde popsat hlavně problémy,
které jsem jako začínající
uživatel řešil a vyřešil a podat tím
pomocnou ruku dalším, propagovat
zde Linux
a popularizovat jeho užití jako hlavního
desktopového operačního systému.

 Jak
je z designu těchto
stránek a ostatně i jinak na první pohled vidět,
mnou
preferovanou a používanou distribucí je openSUSE
s
grafickým prostředím KDE
(v současné době openSUSE 11.1
s KDE 4.2) a tak se ve
spoustě návodů
budu odkazovat i na části tohoto
systému,
což by ale ve čtení těchto stránek nemělo odradit
ani uživatele
ostatních linuxových
distribucí, protože spousta
věcí se v nich dělá
stejně nebo alespoň velmi podobně.
Dalším
důvodem
vzniku stránek bylo vytvoření online
verze
poznámek, které jsem si začal psát při
prvních kručcích v Linuxu, a
které nyní ve formě sešitu ODS (open
document spreadsheet)
distribuji
svým kamarádům. Poznámky jsou
dostupné ke stažení v sekci Download.
Kdyby měl někdo výhrady, poznámky,
připomenutí
a opravy
mnou zveřejněných návodů a článků,
nebo třeba i nějaké náměty k
doplnění či rozšíření
poznámek, může je zapsat do vzkazovníku v sekci Kontakt
nebo mě přímo kontaktovat na e-mailu uvedeném
tamtéž. Nejsem
člověk neomylný a může se stát, že v
návodech bude nějaká chybička,
opomenutí, nebo polopravda. Rád se
nechám poučit a vzdělat, takže
nebojte se mi napsat, že něco lze řešit jinak,
lépe nebo třeba dalším
alternativním postupem.
Stránky původně vznikaly v
multiplatformním open source WYSIWYG
html editoru Nvu, nyní
používám jeho nástupce KompoZer,
jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 obrazových bodů a
jejich
kódování textu je UTF-8.
Něco
málo o mně
Počátky
S
počítači jsem začal v dobách MS-DOSu 6.22 a MS
Windows 3.11.
Postupně jsem prošel MS Windows 98,
poté MS Windows XP a
nyní pracovně
používám i MS Windows Vista.
Ostatně by se dalo
říct, že jako lektora
softwaru mě Microsoft
živí (bohužel), ale doma jsem na
Microsoftu
zcela nezávislý a ve svém
počítači mám pouze Linux a
přidružené
(převážně OSS)
aplikace a několik málo vyjímek
běžících pod Winem. Provedl jsem si i
srovnání obou platforem, takže se můžete podívat, jak to vidím já.
Geneze přechodu
 S
Linuxem jsem si
začal tykat na sklonku roku 2005, tehdy jsem používal
distribuci Mandriva
2006, ale přes spoustu (možná jen zdánlivě)
neřešitelných problémů se
samovolně se vypínajícím
zvukem a vypadávající
tiskárnou jsem po zhruba dvou měsících
celý
smutný
Linux opustil a vrátil se zpět k
osvědčeným Windows XP. Někde v polovině snahy
používat Mandrivu jsem
vyzkoušel polskou distribuci Aurox,
ale ta proti Mandrivě byla taková nijaká. Dnes
jen lituji toho, že už
tenkrát jsem nevyzkoušel distribucí
více, ale kdosi mě přesvědčil o
tom, že Mandriva je nejlepší, takže jsem tomu po
zkušenosti s
Auroxem definitivně uvěřil a jiné distribuce už ani
nezkoušel.
 Uběhl
skoro rok a moc se mi po Linuxu
stýskalo. A že to nutkání opět se do
toho pustit bylo čím dál
silnější,
počkal jsem si na konec roku 2006 kdy vyšlo openSUSE 10.2, o
kterém
jsem slyšel mnoho dobrého, a stáhnul
jsem si instalační DVD.
Nainstaloval jsem si ho jen jako virtuální stroj
do VMware,
s
čímž mi vydrželo si hrát asi 2 týdny a
pak už šlo openSUSE do
dual-bootu. Řekl jsem si, že zkusím používat
Linux co nejvíc, ale jinak
zatím pořád mým hlavním
systémem s osobními daty zůstavaly
Windows
XP. S Linuxem jsem se zatím jen seznamoval a
prováděl s ním
experimenty. Řekl jsem si, že by možná bylo
vhodné
vyzkoušet i jinou
distribuci, takže jsem sáhnul opět po Mandrivě a to verzi
2007.0 s tím,
že se podívám kam za ten rok došla, a
čekalo mě zklamání. Opět
problémy
se zvukem a tiskárnou. To
samozřejmě nemá být
obviňování Mandrivy a snaha o
vyvolání flame,
někomu tato distribuce může vyhovovat, ne tak mně. Zkusil jsem
i Ubuntu
zažívající
velký boom, ale Gnome
mě neoslovilo, vlastně až celkem teď v podání distribuce Linux Mint,
která z Ubuntu vychází, do Kubuntu
jsem
se už nepouštěl, vyzkoušel jsem si jen jeho
živé CD, a šlo na disk
zpátky openSUSE 10.2, na které jsem
si už prostě tak nějak zvyknul. V současné době
příležitostně
potřebuji Linux i pracovně, přičemž zákazník
požaduje
distribuci CentOS,
ale ani tento systém mi k srdci nepřilnul, ač je
založený na komerční
distribuci Rad Hat,
která zase jako svůj komunitní projekt sponzoruje
distribuci Fedora. Po
cca dalších 3 měsících jsem
byl s
openSUSE natolik spokojen, že se
mým
hlavním systémem stal Linux a migroval jsem do
něj i svá osobní
data. Tato
situace nastala v okamžiku, kdy
jsem většinu věcí v
Linuxu
dokázal udělat a ověřil si jeho stabilitu a
bezproblémovou funkčnost
mých zařízení. S
dual-bootem jsem vydržel
dalšího
zhruba čtvrt roku a
poté, co jsem zjistil, že do Windows chodím
minimálně, jsem odstranil i
dual-boot. Následovalo další přibližně
tříměsíční období, kdy jsem
měl
nainstalovalné Windows XP s vybranými aplikacemi
do virtualizačního
nástroje VirtualBox,
a poté,
co jsem potřebné *.exe aplikace rozjel pomocí
rozhraní Wine,
jsem zrušil i virtuální
disk s Windows ve VirtualBoxu.
Můj kompletní
přechod z Windows na Linux trval
přibližně rok a sestával se z
následujících přibližně
tříměsíčních
přechodových fází:
- Single-boot, hlavní
systém Windows, Linux
jako
virtuální stroj.
- Dual-boot, hlavní systém
Windows.
- Dual-boot, hlavní systém Linux.
- Single-boot,
hlavní systém Linux, Windows
jako
virtuální stroj.
... a pak už jen
Linux forever...

Obecně
bych určitě člověku, který se snaží
přejít z
Windows na Linux, doporučil minimálně půlroční
přechodové období, kdy
bude existovat s dual-bootem. V první fázi by si
měl vyzkoušet třeba i
více distribucí a zjistit, co mu vyhovuje. Určitě
by v Linuxu měl dělat
pro sžití se se systémem co nejvíce
věcí. Když to vezmu na
příkladu kamaráda, ten
také nejdříve Linux jen zkoušel a
snažil se v
něm pracovat, ale samozřejmě ze začátku, s ohledem na
nedostatek času,
pracoval hlavně ve Windows s programy, na které byl
zvyklý. Než by
zjišťoval jak se ovládá Cinelerra nebo
KDEnlive v okamžiku kdy
potřeboval video rychle sestříhat, přidat titulky a efekty,
udělal to
ve Windows a tak je to i v pořádku. Ve
chvílích volného času, kdy o nic
nejde, si pak člověk může s Linuxem hrát a
poznávat jiné
nástroje než zná z
Windows. S postupem času, když má člověk o věc
zájem, se to začne
překlápět a nastane druhá fáze, o
které jsem mluvil, a
uživatel více a více pracuje v Linuxu a do
Windows si odskočí jen v
okamžiku kdy si není jistý, jestli to
pomocí linuxových nástrojů už
zvládne, nebo když opravdu spěchá, a
udělá to tedy ve Windows
v softwaru, který důvěrně zná. Je to samozřejmě i
o tom, že člověk je
tvor líný, a
než aby zapojil
hlavičku nebo si našel
odpovídající programy a naučil se s
nimi
zacházet, tak přebootuje. Z vlastní
zkušenosti vím, že i to časem
přejde...
|